Dlouho jsem přemýšlel, zda o Lee napsat a zařadit ji tak do naší "kroniky" babických běžců. Když si ale uvědomím, jak na babickém trail 1/4 maratonu svým výkonem okouzlila. Byla nejmladší účastník závodu a zaběhla ho za 01:07:53, tak si určitě prostor v této rubrice zaslouží a to bez ohledu, že jsem její "otcko"! Svůj výkon určitě neměla zadarmo.

Když jsme s Pavlem pořádali další ročník babického závodu, tak za mnou ve shonu, těsně před startem přišla dcera, že nechce běžet dětskou kategorii, ale rovnou celý 1/4 maraton, přesně tedy 10,55 km.

Chvilku jsem na ni nejistě koukal, poradil se s manželkou, přeregistroval a děj se vůle Boží. Ať si to zkusí. Podpory, kdyby cokoliv, bude na trati spousty. Včetně mamky, dědy a dalších účastníků závodu, které dobře zná.

Lea není úplný anti-talent na sporty. Aktuálně se třetím rokem věnuje aktivně babickému rugby. Občas ji s její ségrou vytáhnu proběhnout na několik kilometrů do lesa. A pár běžeckých závodů jako "Běh pro Světlušku", Ladronku Run, Rozběháme Prahu, nebo závod Trail running cupu na pražském Petříně má už taky za sebou. Nikdy ale v takové vzdálenosti.

Leo, začneme od začátku. Baví tě běhání, nebo když přijde na věc, nějak si to odkroutíš řekněme z povinnosti?

Běhání mne baví, ale sama bych od sebe asi nikdy nešla, nenapadne mne to. Někdy se mi nechce, ale nakonec jdu, je to občas i pěkná zábava.

Když srovnáš běh tady v babickém lese a nějaký závod. Vidíš v tom rozdíl, nebo to vnímáš jako běh stejně?

Cítím to stejně, ale závody mne baví asi o trochu víc. Baví mne to číslo na sobě, atmosféra a jsem zvědavá kolikátá doběhnu. Na závodě asi běžím rychleji. Těším se, jestli dostanu nějakou medaili na památku, o které s tebou trochu soupeřím, kdo jich nasbírá víc.

Pomáhá ti běhání, v tréninku na rugby, nebo opačně třeba?

Asi obojí. Myslím že díky běhání jsem teď rychlejší i v rugby, Určitě!

Proč si se rozhodla jít při "Babickém trail 1/4 maratonu" na hlavní závod 10km, místo na dětskou kategorii?

Protože mě moc nebaví ty rychlé krátké závody. Mám raději ty dlouhé.

Jak ten závod probíhal z tvého pohledu? Řadila si se na start s nějakou obavou, strachem. Chtěla si to vzdát, nebo měla někde po trase pocit, že to nezvládneš?

Po startu jsem asi 10 - 15 minut běžela s mamkou, která asi měla spíš strach za mně, a pak jsem se jí trhla. Byla na mne asi moc pomalá, nebo já nevím. :-) Tak jsem si běžela svým tempem s jedním tátou od spoluhráče z rugby a povídala si s ním. Krize byla myslím na třetím a devátém kilometru. Chvilku se mi běželo hůř, ale brzy to přešlo.

Leo, já si pořád nejsem jistý, zda si uvědomuješ, že si v závodě na 10 kilometrů doběhla 74. ze 110. Upřímně, většina tě očekávala někde na konci, včetně mě. Co se ti honilo hlavou když si viděla, že se blíží cíl a co jsi na to, kolikátá si doběhla, říkala?

Já nevím, asi jsem to neběžela kvůli tomu kolikátá budu. Chtěla jsem běžet s mamkou a chtěla jsem si to zkusit. Chtěla jsem se prostě zúčastnit. Když už se blížil cíl, byla jsem ráda, že to mám ale za sebou. Chtěla jsem se hrozně napít, ale užila jsem si to. Na konci jsem byla ráda, že mi Naďa dala vodu a mohla jsem si s holkami a ségrou sednout do stínu a trochu si odpočinout.

Pár závodů jsi už vyzkoušela, včetně běhání se mnou tady po okolí. Byl babický závod v něčem jiný?

V té vzdálenosti, jinak ne. Já to mám jinak. Když jdeme na závod, tak vlastně moc nezávodím. Prostě běžím jako vždycky, možná trochu rychleji a těším se na konec jestli dostanu nějakou tu medaili do sbírky. Pamatuji si ale, že jsem po závodě prospala celé odpoledne. :-)

Leo děkuji a teď si švihej udělat úkoly a uklidit pokojíček :-) Na tvůj výkon jsem nejenom já hrdý, velice si všechny překvapila. Snad ti ta tvá sportovní verva vydrží!

‍

Tento článek sem dáváme hlavně proto, že Lea není určitě výjimka v dětech jejího věku. Je to hlavně o přístupu nás, rodičů. Je jedno jestli namotivujete vaše děti k tomu, abyste si šli společně zaběhat, stejně tak, jako společně jezdíte na kolech, nebo jdete třeba na brusle.

U běhu se to dá uchopit i tak, abyste motivovali jeden druhého. Je dobré to nastavit i třeba formou hry. Oblíbenou co známe je třeba kolo-běh. Jeden běží, druhý jede na kole, nebo koloběžce. Pokud to třeba koloběžka velikostně pro oba dovolí, po chvilce se můžete vystřídat. Uvidíte, kolik kilometrů se svými dětmi budete schopni zvládnout. Stačí ze začátku 2, 3 kilometry a postupně je přidávat.

Nebo si dejte cíl, kam se touto formou kolo-běhu dostanete. Do obchodu, na zmrku, do kavárny.

Věřte, že vaše děti běh může bavit, pokud to vy dobře uchopíte. Mají na něj dost velké rezervy, větší než si myslíte. Možná i větší, než vy jako rodiče, takže se ani nebudete muset moc snažit je nechat vyhrát.

Les tu máme všichni za zády a je jen na vás, zda se svými dětmi vyrazíte a naleznete to kouzlo, že čas v lese se dá trávit i jinak - sportovně a zábavně!

Různé challenge typu "babická pětka", "Výklus s dětmi", jsme již v minulosti aktivovali zde na našich stránkách, v sekci "Závody" a zapojit se do nich mohl úplně každý. Letos na ně budeme navazovat i v rámci našich společných výběhů s Rozběháme ČESKO.

Hecnete se s dětmi taky?!

‍

‍