Nejmladší účastnice babického trail 1/4 maratonu.
Dlouho jsem přemýšlel, zda o Lee napsat a zařadit ji tak do naší "kroniky" babických běžců. Když si ale uvědomím, jak na babickém trail 1/4 maratonu svým výkonem okouzlila. Byla nejmladší účastník závodu a zaběhla ho za 01:07:53, tak si určitě prostor v této rubrice zaslouží a to bez ohledu, že jsem její "otcko"! Svůj výkon určitě neměla zadarmo.
Když jsme s Pavlem pořádali další ročník babického závodu, tak za mnou ve shonu, těsně před startem přišla dcera, že nechce běžet dětskou kategorii, ale rovnou celý 1/4 maraton, přesně tedy 10,55 km.
Chvilku jsem na ni nejistě koukal, poradil se s manželkou, přeregistroval a děj se vůle Boží. Ať si to zkusí. Podpory, kdyby cokoliv, bude na trati spousty. Včetně mamky, dědy a dalších účastníků závodu, které dobře zná.
Lea není úplný anti-talent na sporty. Aktuálně se třetím rokem věnuje aktivně babickému rugby. Občas ji s její ségrou vytáhnu proběhnout na několik kilometrů do lesa. A pár běžeckých závodů jako "Běh pro Světlušku", Ladronku Run, Rozběháme Prahu, nebo závod Trail running cupu na pražském Petříně má už taky za sebou. Nikdy ale v takové vzdálenosti.
Leo, začneme od začátku. Baví tě běhání, nebo když přijde na věc, nějak si to odkroutíš řekněme z povinnosti?
Běhání mne baví, ale sama bych od sebe asi nikdy nešla, nenapadne mne to. Někdy se mi nechce, ale nakonec jdu, je to občas i pěkná zábava.
Když srovnáš běh tady v babickém lese a nějaký závod. Vidíš v tom rozdíl, nebo to vnímáš jako běh stejně?
Cítím to stejně, ale závody mne baví asi o trochu víc. Baví mne to číslo na sobě, atmosféra a jsem zvědavá kolikátá doběhnu. Na závodě asi běžím rychleji. Těším se, jestli dostanu nějakou medaili na památku, o které s tebou trochu soupeřím, kdo jich nasbírá víc.
Pomáhá ti běhání, v tréninku na rugby, nebo opačně třeba?
Asi obojí. Myslím že díky běhání jsem teď rychlejší i v rugby, Určitě!
Proč si se rozhodla jít při "Babickém trail 1/4 maratonu" na hlavní závod 10km, místo na dětskou kategorii?
Protože mě moc nebaví ty rychlé krátké závody. Mám raději ty dlouhé.
Jak ten závod probíhal z tvého pohledu? Řadila si se na start s nějakou obavou, strachem. Chtěla si to vzdát, nebo měla někde po trase pocit, že to nezvládneš?
Po startu jsem asi 10 - 15 minut běžela s mamkou, která asi měla spíš strach za mně, a pak jsem se jí trhla. Byla na mne asi moc pomalá, nebo já nevím. :-) Tak jsem si běžela svým tempem s jedním tátou od spoluhráče z rugby a povídala si s ním. Krize byla myslím na třetím a devátém kilometru. Chvilku se mi běželo hůř, ale brzy to přešlo.
Leo, já si pořád nejsem jistý, zda si uvědomuješ, že si v závodě na 10 kilometrů doběhla 74. ze 110. Upřímně, většina tě očekávala někde na konci, včetně mě. Co se ti honilo hlavou když si viděla, že se blíží cíl a co jsi na to, kolikátá si doběhla, říkala?
Já nevím, asi jsem to neběžela kvůli tomu kolikátá budu. Chtěla jsem běžet s mamkou a chtěla jsem si to zkusit. Chtěla jsem se prostě zúčastnit. Když už se blížil cíl, byla jsem ráda, že to mám ale za sebou. Chtěla jsem se hrozně napít, ale užila jsem si to. Na konci jsem byla ráda, že mi Naďa dala vodu a mohla jsem si s holkami a ségrou sednout do stínu a trochu si odpočinout.
Pár závodů jsi už vyzkoušela, včetně běhání se mnou tady po okolí. Byl babický závod v něčem jiný?
V té vzdálenosti, jinak ne. Já to mám jinak. Když jdeme na závod, tak vlastně moc nezávodím. Prostě běžím jako vždycky, možná trochu rychleji a těším se na konec jestli dostanu nějakou tu medaili do sbírky. Pamatuji si ale, že jsem po závodě prospala celé odpoledne. :-)
Leo děkuji a teď si švihej udělat úkoly a uklidit pokojíček :-) Na tvůj výkon jsem nejenom já hrdý, velice si všechny překvapila. Snad ti ta tvá sportovní verva vydrží!
Tento článek sem dáváme hlavně proto, že Lea není určitě výjimka v dětech jejího věku. Je to hlavně o přístupu nás, rodičů. Je jedno jestli namotivujete vaše děti k tomu, abyste si šli společně zaběhat, stejně tak, jako společně jezdíte na kolech, nebo jdete třeba na brusle.
U běhu se to dá uchopit i tak, abyste motivovali jeden druhého. Je dobré to nastavit i třeba formou hry. Oblíbenou co známe je třeba kolo-běh. Jeden běží, druhý jede na kole, nebo koloběžce. Pokud to třeba koloběžka velikostně pro oba dovolí, po chvilce se můžete vystřídat. Uvidíte, kolik kilometrů se svými dětmi budete schopni zvládnout. Stačí ze začátku 2, 3 kilometry a postupně je přidávat.
Nebo si dejte cíl, kam se touto formou kolo-běhu dostanete. Do obchodu, na zmrku, do kavárny.
Věřte, že vaše děti běh může bavit, pokud to vy dobře uchopíte. Mají na něj dost velké rezervy, větší než si myslíte. Možná i větší, než vy jako rodiče, takže se ani nebudete muset moc snažit je nechat vyhrát.
Les tu máme všichni za zády a je jen na vás, zda se svými dětmi vyrazíte a naleznete to kouzlo, že čas v lese se dá trávit i jinak - sportovně a zábavně!
Různé challenge typu "babická pětka", "Výklus s dětmi", jsme již v minulosti aktivovali zde na našich stránkách, v sekci "Závody" a zapojit se do nich mohl úplně každý. Letos na ně budeme navazovat i v rámci našich společných výběhů s Rozběháme ČESKO.
Hecnete se s dětmi taky?!
Z babického lesa až na sever Finska k polárnímu kruhu.
1. Ahoj Martine, my se neznáme moc dlouho a naše cesty se setkali díky společném výběhu s Rozběháme Babice. Jak dlouho žiješ v Babicích?
V Babicích žiju 2,5 roku. Předtím jsem bydlel asi 8 let v Praze, kam jsem se přemístil po studiích v Brně a Německu. V zásadě po celou dobu života v Praze jsem hledal únik do klidnějšího a zdravějšího prostředí mimo rušné město.
2. Co vás do Babic s rodinou přivedlo? Vím, že si říkal jedno kritérium, které hrálo v rozhodování pro tebe také velkou roli.
Velmi důležitým faktorem pro naše rozhodování byla krása okolní přírody, kdy s tímto je spojeno i množství lesů a lesních cest, které mě baví ať už v rámci běhu nebo při procházce s kočárkem objevovat. V tomto jsou za mne Babice jako lokalita jedinečná.
Zároveň jsme s manželkou původem z jižní Moravy a chtěli jsme bydlet na místě s dobrou dopravní dostupností na dálnici D1, abychom si usnadnili cestování za rodinami na Moravu.
3. Jak dlouho běháš a jak si se k běhání dostal? Hranice času na km máš převážně pod 5 minut. To už samo o sobě vypovídá o tom, že se běhání věnuješ, více než je obvyklé. Máš nějaký plán nebo návod pro ostatní, jak ses do těchto čísel proběhal?
Dříve jsem hrával fotbal a běh jsem bral pouze jako součást tréninku. Postupem času jsem se fotbalu věnoval čím dál méně a běh začal převažovat. V prostředí běžeckých závodů a atletických akcí jsem se však pohyboval od dětství, kdy sestra, brácha a taťka byli aktivní atleti. Na běžecké závody jsem je doprovázel a lákalo mě to poměřit si síly s běžci.
Co se běžeckých časů týče, tak zde platí pravidlo jako u jakékoliv sportu. Vše je o pečlivém a soustavném tréninku v kombinaci s časem kolik jsme toho ochotni pro dosažené výkony a trénink obětovat, přičemž když Tě běh baví, jsi tomu ochoten obětovat opravdu hodně. Potom už je jen otázkou času, kdy se výsledky dostaví a běžecké časy se začnou postupně vylepšovat.
4. Tím, že si připojen na Stravě k naší skupině Běhej Babice, můžeme vidět tvé aktivity. S výjimkou je vidět, že běháš skoro denně. Co tě žene dopředu a jakou máš motivaci?
Na běhu mě nejvíce baví zlepšování mé výkonnosti a posouvání mých limitů. Jako motivace pro mě slouží i jednotlivé závody, na které se snažím zodpovědně připravit. Tím nemyslím skončit do určitého pořadí nebo pokořit nějaký konkrétní čas, ale spíše závod odběhnout tak, abych v cíli měl takový pocit a dobrou náladu, že jsem si ho užil, v pořádku dokončil a nikde se po trase moc netrápil.
Běh využívám i jako dopravní prostředek, kdy běhám z práce od vlaku z Říčan do Babic, takže motivací je pro mě co nejrychleji se dostat domů za malým synkem. :-)
Běh pro mě slouží i jako forma oddechu. Je to relax po náročném dni v práci. Člověk si vyčistí hlavu, kvůli prokysličení mozku ho napadnou často i zajímavé myšlenky a různé způsoby řešení problémů. Mám za to, že o tomto by rekreační běh zejména měl být, než o nějakém honění časů a kilometrů.
5. Co se závodů týká. Vyjmenuj pár zajímavých. Jak ses popasoval třeba s tvým historicky prvním, a který byl pro tebe nejobtížnější a čím?
Na svůj první závod si už bohužel nevzpomenu, bude to možná už 30 let a byl to snad nějaký dětský silvestrovský běh.
Závody mohou být obtížné v důsledku mnoha faktorů jako převýšení, délka samotného závodu, nedostatečné příprava, nesprávně zvolené obutí, nesprávné doplňování tekutin, atd. Na toto se může běžec postupně získanými zkušenostmi, pečlivou přípravou a tréninkem připravit.
V září roku 2024 jsem se účastnil závodu v Irsku přes národní park Wicklow. Na tento závod jsem však přijel v nedostatečném časovém předstihu bez možnosti aklimatizace. Do toho měl let více než tříhodinové zpoždění a v Irsku panovala úplně jiná teplota a vlhkost vzduchu. K tomu mě velmi negativně překvapila i nedostačující kvalita občerstvovacích stanic, která nedosahovala standardů, na které jsem byl doposud zvyklý. Závod mi úplně „nechutnal“, dokončil jsem ho s vypětím sil. Jinými slovy se u zahraničních závodů nevyplatí podcenit i aklimatizaci.
Další závod, kdy jsem si sáhnul takzvaně na dno byla Tatranská šelma (55 km přeběh Vysokých Tater, který se už v klasickém formátu nekoná), kdy jsem doplatil na svoji nezkušenost s doplňováním živin. Dlouhou dobu jsme měl za to, že jsem v pohodě a nebudu se zdržovat jídlem a pitím, nicméně vedro a převýšení se vybralo svoji daň a měl jsem co dělat, abych se v limitu dostal do cíle. Ale závodů, kdy jsem z cíle nebyl schopen dojít ani k autu nebo jsem dobíhal v takovém stavu, že jsem viděl kolem sebe pouze blikající hvězdičky je více.
Na druhou stranu si myslím, že si podobnými zážitky projde každý běžec, který se pustí do takového běžeckého dobrodružství.
6. Mě osobně si se zmínil o Švýcarsku Sierre – Zinal. Pro tebe špička co se atmosférou, organizací a tratí týká. Můžeš se nám o tom trochu rozepsat?
Jedná se o jednosměrný závod se startem v městě Sierre (570 m.n.m.) a cílem v horské vesnici Zinal (1680 m.n.m.). Trasa je 31 km dlouhá s převýšením kolem 2.200 metrů, která se za celou svoji historii nezměnila. I přes tyto parametry je to relativně běhatelná a ne tolik technická trasa, tedy až na prvních 6 km, kdy se stoupá do prudkého kopce. Tento závod je událostí pro celý region a žije tím celý kanton Valais. Trasa je to nádherná a říká je jí také „cesta 5 čtytisícovek“, protože podél trasy je možnost vidět 5 vrcholů přes 4 tisíce metrů. Je to svátek trailového běhu a legenda mezi horskými závody, které se účastní ti nejlepší trailoví běžci z celého světa. Závod je velmi oblíbený i mezi českými běžci, kteří zde zanechali velmi významnou stopu.
Pro běžce, kteří by nezvládli limity v rámci elitní kategorie nabízí organizátoři možnost zúčastnit se v kategorii „tourist“, tak aby si tuto perfektní atmosféru, zázemí občerstvovacích stanic a nádhernou trasu mohlo vychutnat co největší množství běžců. V této kategorii se měří pouze čas a nikoliv umístění.
Na závod se přihlašuje 2.4.2025 a je ho možné brát jako tip na další společný výjezd babických běžců do zahraničí.
7. Kam míříš dál? Připravuješ se na nějaký podobný závod?
Velmi dlouhou dobu jsme si chtěl vyzkoušet běžecký závod na severu Finska u polárního kruhu, což se mi snad na konci května podaří. Má příprava směřuje na 84 km dlouhý NUTS- Karhunkierros (medvědí stezka) přes národní park Oulanka.
V září se chystám na Tre Cime do Italských Dolomit, v říjnu mě čeká 46 km na Zapomenutých horách v Rychlebkách, na ukončení sezóny si v prosinci střihnu můj nejvíc oblíbený 30 km brněnský závod na Býčí skálu. Ještě jednu velkou běžeckou akci bych si chtěl nechat na léto, v tomto ohledu si nechávám ještě dveře otevřené, ale pošilhávám po dalším ultra běhu ve finském Laponsku. Tyto větší běžecké akce proložím lokálními závody, na kterých mě baví pohodová a kamarádská atmosféra.
8. Co zranění? Buď máš dar od Boha, nebo nechápu, že by to tvé tělo dávalo bez odezvy, které sem tam dožene každého z nás? Máš nějakou svou radu, jak předcházet zraněním. Co děláš pro to, aby tělo fungovalo a ve zlém ti to nevrátilo, právě formou toho zranění.
V minulosti mě zranění chodidla dohnalo. Od té doby se snažím možným komplikacím předcházet výběrem kvalitní běžecké obuvi, kterou často a v pravidelných intervalech měním. Množství bot ale pomalu přivádí manželku k šílenství. S přibývajícím věkem je dobré nepodceňovat regeneraci, kterou v mém případě představuje dlouhý spánek a kvalitní strava. Každé jednotlivé tělo je individuální nástroj s tím, že by se každý běžec měl naučit ho poslouchat a vnímat a podle toho přizpůsobit rozcvičení a následný strečink.
9. Co závod "Babický trail 1/4 Maraton"? Vím, že tě minul, ale nějaké fotky si viděl a udělal sis obrázek. Popiš nám i tvůj názor na babickou běžeckou komunitu. Za mne osobně jsou totiž Babice na počet obyvatel běžecky dost aktivní, jak to vnímáš ty?
Na startu Babického trailu nebudu chtít chybět! Trasu jsem si v rámci tréninku několikrát proběhl. Je supr, jak technickou a pestrou trať je možné v našem bezprostředním okolí připravit a že se takový závod v naší obci koná. Cením a vítám iniciativu, která stojí za tím, že se tento běžecký závod po několika letech opět obnovil. Babickou běžeckou komunitu jsem využil jako možnost, jak se více začlenit a poznat nové sousedy, se kterými sdílíme stejný koníček. Toto bylo konec konců to, co mě přivedlo na první společný výběh. Společné výběhy spíše, než jako trénink beru jako příležitost se potkat v přátelské atmosféře s jinými běžci, poznat nové trasy, poradit si a sdělit si zážitky z běžeckých závodů.
10. Máš nějaké doporučení nebo i motivaci pro lidi, co chtějí začít běhat, běhají, ale třeba se dál neposouvají atp.
Začínajícím běžcům bych poradil, aby byli trpěliví, měli pevnou vůli, užívali si běh takovým způsobem, aby jim dělal radost a přispíval jim ke zlepšení nálady a nedělali si hlavu z počátečních nebo i následných neúspěchů. Běh je volnočasové aktivita, která musí bavit. Doporučil bych si stanovit určitý cíl, např. 100 km běhu za měsíc. Dosažení této mety, která na začátku může působit nedosažitelně dodá začínajícímu běžci sebevědomí a motivaci tento limit stále posouvat.
Dále není třeba z běhu dělat zbytečně velkou vědu, poněvadž je to v základu stále velmi jednoduchý pohyb.
Martine, moc děkujeme za tvůj čas a víme, že se opět brzy potkáme v babickém lese! Tobě i celé rodině včetně novopečeného miminka a budoucího běžce za Babice přejeme hlavně zdraví a spousty běžeckých kilometrů!
Cílem této akce bylo zvednout z gauče co nejvíce lidí nejenom v Babicích, ale v celé České republice. A to se povedlo!
Již tradiční novoroční běh se uskutečnil v Babicích i letos. Ten letošní byl přeci ale jenom trochu odlišný. Na první pohled se zdálo, že jde pouze o běh místních sportovců a nadšenců, ale.
1. ledna 2025 v 11:00 hodin vyběhlo do nového roku z Babic hned 13 běžců pod hlavičkou "Rozběháme Česko" směrem na Strašín, kde se společně setkali s běžci z Říčan.
Tato akce byla dopředu plánována jako přátelské setkání dvou týmů, tedy "Rozběháme Babice" a "Rozběháme Říčany", co milují běhání, pravidelně plánují společné výběhy v místních lesích a navzájem se motivují.
Co se za uplynulý rok klukům z Babic společně s Ambasadorem Martinem P. z Říčan povedlo, je tyto dvě skupiny začít propojovat a není tak tajemstvím, že se na společných výbězích začali všichni navzájem navštěvovat. Ať na trasách v Babicích, nebo Říčanech. To že tím vznikla nová přátelství není třeba zmiňovat.
Cíl byl na Nový rok jasný. Potkat se všichni společně na jednom místě se stejnou vzdáleností pro obě skupiny. Symbolicky si připít, pozdravit se a vstoupit tak do dalšího roku, pravou nohou i po té běžecké stránce.
Celkem se v lese potkalo 24 běžců, kterým kluci z Beˇhej Babice jako překvapení předali na památku babické "challenge medaile", jako symboliku pro každého, kdo se v roce 2024 dokázal zvednout z gauče a udělat tak něco pro své zdraví.
Tento běh měl ale ještě hlubší myšlenku a kouzlo, jelikož byl součástí snahy překonat v Česku rekord, kdy v jeden den vyběhne 10 000 běžců. Tento rekord se překonat v letošním roce nepodařilo.
Velké díky všem co se zúčastnili a vyběhli do nového roku 2025 pravou novou. Věříme, že se po celý rok budeme i nadále společně potkávat. Přejeme všem spousty běžeckých kilometrů bez úrazu a spousty zážitků, které běh přináší.
Jak strukturovat trénink běžecký trénink podle laktátové křivky
V minulém díle jsme si tréninkovou intenzitu rozdělili do pěti zón.
Možná jste se setkali i s rozdělením do více zón. Intenzitu budeme vyjadřovat nejčastěji pomocí hodnot tepové frekvence (TF) a vzhledem k tomu, že u lépe trénovaných jedinců se šíře jednotlivých pásem za aerobním prahem (AP) často pohybuje v rozmezí několika málo tepů, a s přihlédnutím k odchylkám a nepřesnostem měření TF tedy nedává úplně smysl příliš ty zóny drobit. Většina výrobců sporttesterů se také drží pěti zón.
Vlastně daleko důležitější než nějaký počet zón je znát reakci svého těla na zátěž, abychom se mohli do těch zón nějak "napasovat".
Zkusím to maximálně zjednodušit, ale nečekejte žádné vzorečky 220-věk či něco podobného. Pokud chceme trénovat efektivně, předejít přetrénování a vyhnout se zranění, je opravdu podstatné se pohybovat podle pečlivě postaveného plánu na pevných a hlavně reálných základech.
Zkušenosti ukazují, že pro stanovení tréninkových intenzit dostačuje znát svůj
Jak jste na tom? Víte jak jste na tom vy?
Představte si 5 různých úrovní tréninkového nasazení.
Po tréninku máte lepší bazální hladiny, než před ním.
Tímto způsobem zvyšujete schopnost organismu účinně odbourávat laktát.
Tady se pohybujete ve fázi energetického krytí aktivity mezi spalováním tuku a glykolýzou (lidově řečeno pálením cukrů / glukózy).
V této zóně už jedete v zásadě pouze na glykolýzu. Pálíte glukózu, jejíž zásoby jsou poměrně rychle vyčerpatelné, navíc glykogen uložený ve svalech se spotřebovává jen pro potřeby daného svalu.
Stimulujete svoji anaerobní kapacitu, tedy schopnost svalové práce bez přístupu kyslíku.
Jak jsou tyto zóny rozloženy u vás můžete zjistit z údajů správně nastaveného sporttestru nebo jiného měření, můžete se řídit pociťovanou námahou (RPE), srdeční frekvencí, množstvím laktátu, výkonem.
Tyto zóny nejsou ale úplně fixní, dochází k menším změnám v závislosti na délce trvání aktivity.
V pokračování se podíváme trochu podrobněji na laktát.
Zdroj: zkušenosti autora a