Sportuji každý den, byť bych měla třeba jen ráno začít půlhodinovou protahovací jógou nebo nasekat dětem na prdel.
Tento příběh sem nedáváme abychom kohokoliv odrazovali od sportu, nebo dokonce běhu jako takového. Když už se do toho ale ponoříte, je dobré naučit se naslouchat svému tělu.
Běhám….ne, počkat, začnu úplně od začátku. Mohu o osobě bez nadsázky říct, že jsem hyperaktivní. Pracovně dost vytížená a k tomu máma dvou malých dětí (které jsou mimochodem taky energičtí satánci). Sportuji od samého dětství, samozřejmě s pubertální přestávkou.
Následovala gymnastika, tanec, bojové sporty, plavu, praktikuji jógu a samozřejmě běhám. Jsem hodně soutěživá a snažím se z těla v průběhu aktivity dostat maximum. Sportuji každý den, byť bych měla třeba jen ráno začít půlhodinovou protahovací jógou nebo nasekat dětem na prdel.
Dlouhé roky mi to procházelo a moje tělo vše dávalo. Letos v létě mi volal kamarád Martin, že si zajedeme do rakouských Alp na běžecký závod. (Závod je zde v jiném článku podrobně popsán).
Nikdy předtím jsem žádný běžecký závod neběžela, jsem zvyklá si běhat v lese, na atletickém oválu nebo kdekoliv v přírodě, ale pohodovou rovinku s minimálním převýšením. Běh pro Světlušku nepočítám, ta se pro závodění dle mého neběhá, pro dobrou věc ano.
Martin, to je můj dlouholetý kamarád, běžec amatér (jako já). Celé to vyhecoval a protože ví, jak lehce se nechám přemluvit, bylo mu jasný, že jedu.
V den závodu jsem už taková hrdinka nebyla. Nastoupili jsme na start a roztřásla se mi kolena “ty v..le, Monike, co tady děláš". Jako fakt si, nebo sebe jdeš udolat na dvacet kilásků s kilometrovým převýšením?”, dostala jsem strach.
Překvapivě, závod dobrý až na to, že co jsme doběhli, omdlela jsem. Kluci mě dali dohromady a já si konečně vychutnala euforii a zážitky ze závodu. Život šel dál.
Vlastně nešel!
Uběhl měsíc od závodu a já se nemohla ráno zvednout z postele. Měla jsem skříply nerv mezi dvěma hrudními obratli. Bolest mě paralyzovala natolik, že jsem se nebyla schopna měsíc hnout.
Co mě viděl Martin, říkal od začátku, to máš z Rakouska. Nechtěla jsem tomu věřit a nevěřila. Ortoped ale vynesl jasný verdikt! Běh z kopce a špatně posílené mezilopatkové svaly. Co? Já, která cvičím každý den? Já mám posílený i ten poslední svalík v těle! Návštěva rehabilitací a pro mě nemilé zjištění, že má ortoped pravdu. Opravdu jsem si na závodu hnula s obratlem a tím, jak jsem mu dál každý den přidávala a nebrala tak ohled na své tělo, jednoduše jsem nevnímala signály, které mi tělo dávalo, jsem se s postupem času během pár týdnů jednoho rána prostě nehla.
Vůbec zde nechci někoho odrazovat od jakéhokoliv sportu, pouze upozornit, že nikdo z nás není nesmrtelný. Každého může potkat to samé, co mě. Přitom jsem se tomu mohla vyhnout, lepší přípravou, nepřetěžováním se, nebo regenerací po výkonu.
Nezapomínejte na pravidelné protahování před i po tréninku. Dokonce jsem nedávno četla článek, že před během lehké protažení, pořádné až po tréninku, kdy jsou svaly zahřáté, pružnější a připravené.
Každý ať si z toho vezme, co chce, logiku to má. Správná regenerace a umění odpočívat je součástí tréninku každého sportovce.
Má zkušenost má i pozitivní stránku. Díky své nešťastné blokaci jsem se naučila kraul a pořídila jsem si supr-čupr plaveckou čepici. Co mi to dalo ale nejvíc, je lépe zacházet se svým tělem. Sportuji už zase každý den, ale s rozumem. Už nejdu bezhlavě do všeho, ale promýšlím, jestli je na to moje tělo dostatečně připravené. Až mi letos zavolá Martin, opět kývnu, ale sakra dobře si pohlídám přípravu a trénink. Protože co si budeme, ten pocit a zážitky, které díky běhu máme, nám už nikdo nikdy nevezme.
Teď už možná o něco přicházím. Nejde jenom o běh.
Nepotřebuji, nebaví mě to, nikdy běhat nebudu. To, že manžel běhá několik let, jsem zvyklá. Běhá ráno i večer, běhá když jsou děti ve škole. Běhá v dešti, vedru, v zimě, po tmě. Běhá prostě kdy se mu chce. Občas ani nevím, že byl běhat, když vstávám, je už dávno zpátky a ve sprše. Magor, říkám si občas sama pro sebe.
On vlastně nemá překážku, kdy se nedá vyběhnout. Tedy krom chlapské rýmičky, to je konec Světa. Máme velké prosklené okno na zahradu a do ulice. Máme tedy přehled, já potřebuji přehled. :-) Vidím, jak běží soused. Pak zase někdo jiný. Á sousedka, asi to potřebuje, říkám si. Ale zároveň si nejsem jistá, jestli sebe sama nepřesvědčuji, že vlastně o něco přicházím a nepotřebuji to já. Čas běží, manžel si tu poletuje kolem baráku, sbírá ty své běžecké kilometry a občas to prolne nějakým závodem.
Zlom přichází v den, kdy bere dceru s sebou na závod. Přeji oběma, ať si spolu užijí den. Jenže oba přijíždějí s dobrou náladou, medailí a malá navíc se zlatou. Teď už možná o něco přicházím. Nejde jenom o běh. Jde o tu atmosféru, zážitek a společně strávené chvíle, kdy se jeden raduje z úspěchu druhého a ještě ho může povzbudit.
Pár měsíců ještě odolávám a při dalších otázkách zjišťuji, že již nejsem s odpovědí tak na zadních. Něco se láme. Manžel bere následně i druhou dceru na závod a to je konec. Jsem sama jediná, kdo uvízl v síti a ostatní mi odplouvají kamsi do neznáma.
Obrat přichází rychle. Jdu s manželem běhat. První kilometry bolí, ale není to katastrofa. Spíš ten dech a tepovka je tam, kde doktor dávno jiným konstatuje smrt. Trvalo to přesně tři měsíce, kdy mi manžel zprvu trochu našteloval tělo, ruce. Jak mám správně došlapovat a poradil větu, neběhej na rychlost ani kilometry. Běhej ve své tepovce pohodlně po dobu 40 minut a neřeš za kolik nebo jak daleko. Ostatní přijde samo.
Běhám teď 3x týdně pravidelně sama i s manželem mezi 6 a 10ti kilometry. Mám za sebou premiéru běžeckého závodu v Klánovicích na 10km a to samé v Praze na Ladronce. Překvapivě jsem si to užila. Máme za sebou i první rodinný závod s dětmi a bylo to strašně fajn.
Svému nikdy , se teď často směji. Snažím se zlanařit svou sousedku, která říká, že nikdy běhat nepůjde...tak uvidíme!
Na lačno určitě ne! S plným břichem už vůbec ne!
Před běháním, pokud běháte ráno/odpoledne, chce to něco lehčího, ale zároveň plné sacharidů a proteinu. Sacharidy vám dodají energii a proteiny vás zasytí a udrží váš výkon po delší dobu. Zde máte prima inspiraci, která se dá do nekonečna obměňovat.
Ranní smoothie bomba:
1 banán
2 - 4 lžíce borůvek, mohou být i mražené
15g proteinu v prášku
Kokosové mléko 100 - 150 ml
1 lžíce mandlového másla
Můžete doředit vodou pro ideální konzistenci. Všechno hodit do mixéru a přidá led, ten kdo chce trošku osvěžit. Příště obměnte ovoce, příchuť proteinového prášku, přidejte chia semínka, mák nebo strouhaný kokos.
Ovesná kaše večer dělaná, aneb, ne vždy je ráno čas.
40g ovesné kaše
40g řeckého jogurtu - ideální Milko
150ml mléka
40g proteinu v prášku
skořice na posypání, ovoce (banán, borůvky) na dozdobení
Smíchat všechny ingredience v misce, nebo větší skleničce a nechat přes noc v lednici, ráno stačí posypat skořicí, doladit ovocem nebo oříšky a natlačit to do sebe. :-)
Co je vlastně Nordic Walking? A proč vám zde o něm píšeme?
.webp)
Zjednodušeně je to kondiční chůze se speciálními holemi, která patří k nejzdravějším sportům na světě. Ať už máte jakýkoliv důvod proč prostě nevyběhnout (zdraví, věk, poúrazový stav) a nechcete se sportu a krásy našich lesů vzdát, může to být pro vás příjemná alternativa aktivního života.
Aby tato pohybová aktivita byla prospěšná, klade vysoké nároky na zvládnutí základní techniky. Při správné technice zapojíte téměř všechny partie lidského těla (90 % svalů). Když vezmu v potaz, že svalů máme na těle 600, vyjde nám hezké číslo, že? Dopady dolních končetin tlumí hole, které navíc pomáhají zapojit horní polovinu těla. Tímto pohybem zapojíte zádové svalstvo a svalstvo vytvářející páteřní korzet, břišní svaly, zadní svaly ramenního pletence, prsní svalstvo, předloktí.
Možná se to na první pohled nezdá, ale je to pohyb energeticky náročný. Nejenže probudíme ochablé svaly, ale může nám i redukovat tělesnou hmotnost. Zlepšíme si držení těla, ulevíme si od bolesti zad, kolen, kyčlí, atd. Zlepšíme si svůj celkový zdravotní stav. Navíc zapojením cvičení (posilováním vahou vlastního těla) během lekce bude kondice na úplně jiné úrovni. Když přidáte pravidelnost, z obyčejné chůze se stane kompletní pohybový balíček pro tělo a kila půjdou dolů sama. A ten pocit a vnitřní pohodu vám nikdo nevezme. Navíc, pokud budete chodit ve skupině, seznámíte se s novými lidmi a zažijete nová dobrodružství, objevíte spoustu nových míst babických lesů, kam byste se sami nevydali.
Touto ikonou vám budeme v legendě značit veškeré trasy, které jsou pro Nordic Walking (NW) vhodné.
Chcete se o NW dozvědět více, zajímá vás technika, nebo byste chtěli zkusit trénink? Zavolejte nebo napište Lucii, která se s vámi ráda individuálně domluví a vše vysvětlí. Lucka má dokonce ve svém repertoáru tras jednu "Pohádkovým babickým lesem".
Kontaktní údaje:
Bc. Lucie Hradilová
Říčany
